Víkendovka v Janských Lázních

Ve dnech 19.-21. 10. 2018 se uskutečnila celostředisková výprava do Janských Lázní.

Tábor Želivka 2018

Stejně jako každý rok i v roce 2018 naše středisko pořádalo letní tábor v malebném údolí Želivky.

 

Napříč Prahou – přes tři jezy 2017

Napříč Prahou – přes tři jezy 2017

Naše středisko se zúčastnilo tradičního závodu Napříč Prahou – přes tři jezy.

Dvanáctka se tohoto závodu účastnila podruhé, pro Ledňáčky to byla premiéra.

Tábor Želivka 2017

Stejně jako každý rok i v roce 2017 naše středisko pořádalo letní tábor v malebném údolí Želivky.

 

Dění z tábora přináší deník Helláda:

Sobota – 1. července

Nedaleko bájné Hellády pod horou Olymp vypukly stavební práce a během jednoho dne tam vyrostla celá nová vesnice. Její obyvatelé navštívili bohy na Olympu a stali se svědky jejich hašteření. Bohové měli větší starost o obsah Deméteřina rohu hojnosti než o osudy smrtelníků.

Při stavbě tábora došlo ke sporu o stan a v jednu chvíli to vypadalo, že Martin s Davidem bydlí společně s Janou a Adélou. Koedukované stany však nejsou povoleny a kluci se museli přestěhovat.

Profesor Bátor přicestoval společně se svým osobním strážcem Cloudym. Hlavní architekt tábora musel na poslední chvíli překreslit plány a přidat stan pro Cloudyho.

 

Neděle – 2. července

Řekové se opět vypravili na Olymp, kde drze a nenápadně ukradli bohům oheň. Možná by bylo jednodušší, kdyby se ho naučili zapalovat sami a nemuseli by příště chodit tak daleko.

Ondra Kudr si vlastnoručně upravil krabičku na sirky tak, že v jedné části má zápalky nepoužité a v druhé část krabičky má zápalky použité. Ondro myslíš si, že je to bezpečné?

Běžecký závod „Souboj s osudem“ vyhrál Martin, který navzdory nepřízni osudu uběhl 3 kola a nejlepší závodnicí se stala Lucka.

Upozorňujeme, že říkat: „Musíš svítit víc“ někomu, kdo má v ruce laserové ukazovátko, je naprosto nelogické a zbytečné.

 

Pondělí – 3. července

Dominika zvedla level služby v kuchyni na úroveň, kterou pravděpodobně již nikdo nedokáže překonat. K tomu měla i služby na latrínách a stihla se zúčastnit cyklovýletu. Příští rok jí k tomu přidáme i službu dne. A dáme to na poslední den tábora, aby vedle ní ostatní vedoucí nepůsobili jako neschopní amatéři.

Veverčák při vyhlašování Želivákových výzev začal vzpomínat na vlastní tábornické dětství a skončilo to tím, že v tee-pee předčítal své paměti ze starých deníků.

Další zajímavý proslov měl Veverčák u pozorovatelny ptáků, kde pohovořil nejen o ptácích, které je možné v těchto místech spatřit, ale i o hnízdění a různých typech lesních porostů. Přednáška se bohužel odehrávala uprostřed mraveniště a většina posluchačů nedokázala udržet pozornost, protože neustále poskakovali a plácali se u toho po nohách.

Během dopoledne se v táboře objevil hrob Kuby Horáka. Kuba se sice odpoledne živý a zdravý vrátil, ale čerstvé květiny a zapálené svíčky se u hrobu objevují i nadále.

Při řecko-římských zápasech děvčata skandovala: “Davide sundej si tričko!“ Davide, proč nechceš žádosti vyhovět? Skrýváš snad něco?

Kuba Hájek při sledování volejbalu příliš hlasitě projevoval vlastní názory na hru, a nakonec skončil v Želivce. Další Kubův adrenalinový zážitek byl, když vyzval na souboj v řecko-římském zápase o hlavu většího a 20 kg těžšího Davida. Nevíme, zda se jednalo o projev statečnosti a nebo jen o nedostatek zdravého rozumu.

Většině táborníků se během noci objevilo na čele znamení bohů, které umí vysvětlit jen Delfská věštírna. Proto byl operativně změněn cíl celodenního výletu na Delfy.

 

Úterý – 4. července

Aktuálně z řeckých lázní:
– Bibin: „Kvůli 2 minutám mytí nemá cenu se 5 minut svlékat a oblékat.“
– Maty: „a musím se mýt i já?“ Iva: „Ty se zeptej táty.“ Maty: „Takže nemusím.“
– Sendy: „Zkuste tam zatopit a uvidíme, co se stane.“
Opravdu chceme, aby v lázních tekla teplá voda? Je to vůbec zdravé?

Aktuálně z výletu na Lipnici. Naší redakci se podařilo získat exkluzivní rozhovor s Kubou, který přišel pěšky a vedl kolo s upadlou přehazovačkou: „Kubo, jak to bylo s tou tvojí přehazovačkou?“
Kuba: „Rozbilo se to.“
Nic bližšího se naši reportérům zjistit nepodařilo

 

Středa – 5. července

Na Velké přehradě začal fungovat cyklo-přívoz. Jako první ho využil Luboš. Nalodění proběhlo hladce, poté ho ale zaskočila nízká úroveň pádlování převozníka, takže se nakonec pádla i řízení lodi ujmul sám.

Proběhl první ročník akce „Daidalos-Ikaros aneb Veverčákův letecký den“. Událost měla nečekaný průběh a úspěch. Účastníci projevili velkou obětavost a vynalézavost při stavbě i následném transportu leteckých strojů na přehradu. Všechny lety jsou zaznamenány naším reportérem a na ČT4 budou odvysílány koncem týdne.

Luboš zahájil pokusnou léčbu nano-náplastmi. Všichni, kdo tuto léčbu podstoupili přestali na několik hodin mluvit. Pravděpodobně se jedná o vedlejší účinky léčby.

 

Čtvrtek – 6. července

U Vojty se projevila vzácná forma alergie na kuřecí maso. Příznaky nemoci jsou rychlé a následky zničující.

V místních řeckých lázních se bojovalo. I přes použití zbraní hromadného ničení neměla Poseidonova strategie úspěch. Protivníci se nezalekli ničeho a zahajovali palbu až ve chvíli, když viděli bělmo očí nepřátel. Boj byl nakonec prospěšný, všichni jsou umytí a mají vypráno.

Do tábora začala postupně přijíždět Špuňťata. První dorazila Kači. Na otázku, jak se jí tady líbí odpověděla: „Ano, líbí, chtěla bych tady bydlet.“
Vildovi se v táboře také líbí, ale bydlet by chtěl u Pihávka.

Olympská kancelář ztratila a nemůže najít: buzolu a Poseidonovy sluneční hodiny
Nálezce těchto předmětů bude bohatě odměněn.

 

Pátek – 7. července

Stavba katapultu trvala celý den. Při první ráně se zlomilo odpalovací rameno. Nejdelší dostřel byl 18 metrů, což není moc oproti roku 2013, kdy podobný katapult měl dostřel bez problémů 80 metrů. Nikdo nechápe, v čem by mohl být problém, ale je pravda, že v roce 2013 hlavnímu konstruktérovi asistoval Jiří Záhora.
Vojta při stavbě a testovacích střelách utrpěl několik zranění a Luboš ho ošetřil šesti nano-náplastmi. Všichni se zvědavostí čekáme, zda Vojta dokáže pomocí katapultu zapálit táborový oheň.

Vzájemné vztahy Emy Z. s Kubou Hájkem se během etapové hry přiostřily natolik, že došlo k boji, při kterém Kuba utrpěl několik škrábanců. Následně Ema odmítla ostříhání nehtů se slovy: „Nic mi stříhat nebudeš, je to moje jediná zbraň!“

 

Sobota – 8. července

Zapalování táborového ohně hořící koulí vystřelenou katapultem se nepovedlo o 1,5 metru. Vojto, styď se, tolik hodin nácviku a pak taková ostuda.

Letošní klíšťata jsou zmutovaná. Mají kusadla, která chytí, drží a nepustí. Jediná obrana je zabít dříve, než se zakousne.

Při návštěvě Želiva Marta vešla do již 5 minut zavřeného obchodu a slušně se zeptala, zda si ještě může něco nakoupit. Prodavačka neochotně souhlasila. Poté ji Marta prozradila, že má s sebou 16 dětí. A dříve, než prodavačka tuto informaci řádně zpracovala, tak byli všichni uvnitř.

Opakování matka modrosti aneb nejdříve je dobré přemýšlet a až pak něco dělat:
– Mykény při hře 3 stoupli na minu, kterou měli zanesenou v plánku a 2x stoupli na minu, kterou si sami zakreslili.
– Bibin ohnul několik stromů, aby mohl do bludiště přivázat strom, který jak se nakonec ukázalo, měl zápornou hodnotu a při hodnocení hry družstvu moc nepomohl.

Smrtelníci rozzlobili nejen bohy na Olympu, ale i čaroděje Zababu, který začal na zemi vylévat kýble vody z modré takřka bezmračné oblohy. Špuňťaty by měla urychleně podniknout něco, čím si Zababu usmíří.

 

Neděle – 9. července

Matěj vyhrál cenu za nejhorší službu dne neboli stal se opakem Agáty:Na službu nastoupil s utěrkou v ruce. Na noc si vzal píšťalku do spacáku, takže ráno nebylo čím pískat budíček. Namísto kroje si oblékl špinavé batikované tričko, za což si vysloužil koupel v Želivce. Po většinu dne nenosil šátek. Na odpolední program se neznámo proč převlékl z kroje do černého trička. Poté, co zapískal nástup, se sám zařadil ke svému oddílu a čekal, co bude dál. Na večerním nástupu namísto výměny služby přivelel vlajkovou četu. Asi ho funkce služby dne navzdory drobným problémům bavila a myslel si, že zůstane i další den.

Honza zakončil turnaj v ringu ve prospěch soupeře tím, že bravurně chytil oba kroužky najednou a následně je oba najednou odhodil do autu. Kolik ti za to Honzo Humpoláci zaplatili?

Při závodu tak řečeného Svojsíka, prověřilo stanoviště „Krizové situace“ připravenost závodníků reagovat na nenadálou událost mimo virtuální svět on-line her. Budiž chvála všem, že nesáhli po snadno dostupné střelné zbrani, ale běda těm, kdož vztáhli ruku na cizí majetek a snažili se uloupit bankovní kufřík zamčený k mrtvole sekuriťáka. Ti se potázali se zlou a byli napadeni bankovním lupičem a donuceni potupně ulehnout do bahna.

Ledňáčci mají tee-pee ve stylu „Císařovi nové šaty“. Je pravděpodobné, že déšť by je mohl zahnat do stanů.

Matěj při hře „Krycí jména“ řekl: „Jsem myslel, že jsem modrej a přitom jsem úplně blbej.“ Matěji, žádný učený z nebe nespadl, zkus si zahrát ještě jednou.

Když někomu při špatném osvětlení podáváte pytlík pistácií, je vhodné říci: „Pozor, nejsou to arašídy.“

Veverčákovi prospívá želivský vzduch. O co chodí později spát, o to pak další den dříve vstává.

 

Pondělí – 10. července

Oddíl Špuňťat byl na výletě do Želiva napaden rojem divokých vos. Adam dostal 2 žihadla a Jáchym jedno. Ostatní děti jim sice žihadla záviděly, ale před vosami stejně raději utekly.

Při bojové hře s Humpoláky se ukázalo, že lidem s plnovousem je třeba vykat. Pokud se Kuba neoholí, začneme mu vykat se středu ráno.

Adéla si při bojové hře schovávala komodity do podprsenky a odmítla je vydat. Za podezření z podvodu byla nakonec hozena do Želivky. O hodinu později tam byl hozena znovu, tentokrát to byl dárek ke 13.narozeninám.

Při dešti se dobře usíná. Kuba Svoboda by si to chtěl také vyzkoušet a přeje si být probuzen až začne pršet, aby pak mohl usínat při dešti.

 

Úterý – 11. července

Před balení batohu je vhodné batoh nejdříve vyprázdnit. Pravděpodobně se v něm nachází předměty z předchozího výletu, které nejsou potřeba pro výlet budoucí. Například knížku, sešit, omalovánku pokémonů, penál a ani plyšáka není potřeba nosit na lodě a plavit v lodním pytli po přehradě. Podobné pravidlo platí i při převlékání: pokud se někdo celý den podle pokynů vedoucích obléká a nechává si předchozí vrstvy oblečení na sobě, tak toho má na večerním nástupu pod krojem opravdu hodně.

Večerní program Dvanáctky se nečekaně změnil ze zpívání v tee-pee na psaní pohledů rodičům. Skončilo to tím, že Šárka seděla v tee-pee s kytarou sama a bez známek.

David s Bibinem si před večeří oblékli slavnostní černorůžové šaty, namalovali se a obarvili si vlasy. Pak se nepozorovaně vmísili do skupiny podobně oblečených dívek a šli s nimi do McDonalds.

 

Středa – 12. července

Kryštof má na táboře jen 1 tričko. Tímto překonal všechny rekordy v úsporném balení zaznamenané za celou historii táboření na Želivce. Pokud by ho chtěl někdo trumfnout, tak musí přijet bez trička.

Zajímavosti ze ZOO Jihlava:
– Když gepard žere trávu, tak bude pršet.
– Babočka je stěhovavý motýl a odlétá na jih.
– Přes turniket u východu ze ZOO se nelze vrátit.
– Na toaletách mají vodotrysk a Iva se tam sprchovala.

 

Čtvrtek – 13. července

Historicky první želivský maratonský běh skončil s časem 3 hodiny 57 minut. Nejdelší vzdálenost uběhl Martin – 2400 metrů. Zúčastnilo se 39 běžců. Jana polovinu trati uběhla v ponožce, protože ztratila botu. Pavle vynadal Veverčák, protože si myslel, že Pavla běží, ale ona jen šla kolem.

Spartan Race se zapsal do historie Želivky jako jeden z nejdrsnějších závodů. Vedl cestou-necestou, z kopce-do kopce, po souši-vodou-blátem. Závodníky ohrožovaly roje vos a včel. Vítězem se stal Honza a Veverčák.

Další velkou historicky první hrou byla „Únikovka z jídelny“. Všem družstvům se podařilo uniknout a v jídelně nikdo nezůstal.

Noční hra s Humpolcem skončila slavným vítězstvím našeho týmu. Jana dokázala jeden dřevěný koláč ukořistit i bez brýlí. Kuba s Matějem namísto plížení k nepřátelskému táboru došli k Pihávkovi, buď si ve tmě spletli světové strany anebo spoléhali na kulatý tvar Zeměkoule.

 

Pátek – 14. července

Sirky nejsou hračka. Táborníci ve věku <15 si oblíbili škrtání kdekoliv a kdykoliv. Po táboře se všude válejí vyškrtané sirky, vedoucím se ztrácejí krabičky sirek a v kuchyni nemají čím zapálit pod kotlem. Po konzultaci s odborníkem jsme se rozhodli situaci řešit rozdáním spinerů.

Vojta měl tak velkou radost z nové domovenky, že si ji začal na kroj přišívat už při táboráku. Povedlo se mu sešít si rukáv, takže sklidil jen posměch a někteří se domnívají, že se jednalo o naplánovanou humornou scénku.

Emě Z. na táboře vypadávají mléčné zuby, už jí chybí 4, jestli to tak půjde dál, bude muset přejít na tekutou stravu.

Pátek 14. byl na Želivce smolným dnem:
– Matěj upadl při rozcvičce, praštil se do hlavy a po plamenné konzultaci s lékařem musel zůstat dopoledne v táboře. Sparta i přes oslabení týmu dokázala vyhrát jednu etapu celotáborové hry.
– Maty o poledním klidu upadl na dvířka od stanu a pořídil si velkou tržnou ránu pod okem. Náplast mu moc sluší a vypadá s ní drsně.
– Martin provokoval Ledňáčky v tee-pee a skončil koupelí v Želivce, bohužel měl právě v kapse telefon, na který měla voda devastující účinek. Jedná se o nejvyšší hmotnou škodu od povodně v roce 1984.

 

Sobota – 15. července

Bourání tábora zkomplikoval déšť, který sice během dopoledne ustal, ale stany uschnout nestačily a bylo nutné je rozvěsit na půdě u Věry. Kapacita prádelních šňůr této půdy je neuvěřitelných 30 stanů.

 

Výprava do Ulmu

6. – 8. května 2017 jsme navštívili naše skautské přátele v německém Ulmu.

Na cestu jsme vyrazili v 1 hodinu ráno od školy Úprkova. Trasa: HK – Praha – Plzeň – Nurnberg – Ulm. Celkem 560 km vše po dálnici. Jeli jsme nízkopodlažním autobusem Mercedes-Benz Citaro bez zavazadlového prostoru, který připomínal MHD. Zavazadla jsme umístili na zadní sedačky a zbylých 40 míst jsme si spravedlivě rozdělili. Pokud někdo zmáčknul tlačítko pro zastavení, tak u řidiče začala zběsile blikat kontrolka a zhasla až ve chvíli, kdy autobus zastavil a otevřel dveře. Museli jsme vydat zákaz mačkání těchto tlačítek, a to zejména na dálnici. Cesta probíhala plynule a většinu jsem jí zaspali.

Do Ulmu jsme dorazili v 9 hodin. Klubovna, ve které jsme byli ubytovaní je v pevnosti Albecker (48.4158856N, 10.0020028E). Čekali tam na nás nejen skauti ze spřáteleného střediska „Saint Exupery“, ale i veliký prostřený stůl se snídaní o několika chodech. Po snídani jsme se ubytovali a vyrazili do města.

ULM Ulm leží v místě, kde se řeky Blau a Iller spojují s Dunajem. Jeho nadmořská výška se pohybuje mezi 459 až 646 metry nad hladinou moře. Nachází se v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko u hranice s Bavorskem a má přibližně 120 tis. obyvatel. Ulm je znám především díky zdejší univerzitě a dómu s nejvyšší kostelní věží na světě výška 161,5 m a také jako rodiště vědce Alberta Einsteina.

Nejdříve jsme jeli autobusem do centra. Postupně jsme viděli: radnici, moderní knihovnu ve tvaru pyramidy, rybářskou čtvrť, nábřeží Dunaje, křivý dům, několik zajímavých kašen, pivní slavnosti. Děti hráli hru, kde měly spojit místa na mapě s osobnostmi, které mají významný vztah k české i německé historii: Johannes Kepler, Albrecht z Valdštejna, Zikmund Lucembuský, Otto Polatschek, Jan Hus a Heinrich II Parléř. Obědvali jsme v parku řízky s chlebem a Tomi nám pak všem objednal velkou zmrzlinu a divil se, že někteří nechtějí 3 kopečky a zbaběle se spokojí s jedním. Nejvelkolepější dominantou města je gotická katedrála – Münster. Po 768 schodech jsme vyšli až nahoru, myslím, že to odpovídá výstupu do 50. patra.

Zpátky do pevnosti jsme se vrátili až navečer a byli jsme všichni pořádně unavení. Martinovy hodinky naměřili 22000 kroků neboli 17 km. K večeři jsme měli těstoviny s omáčkou a sýrem. Největší atrakcí klubovny byl fotbálek, který ve volných chvílích všichni hráli. Spali jsme na pohodlných matracích na zemi.

V horním patře pevnosti, které nepaří ke klubovně byla večer velká párty v maskách. Postupně jsme sledovali, jak přijelo několik aut od cateringu a mnoho zajímavých masek. Celý večer jsme slyšeli hudbu. Když jsem kolem půlnoci chtěla zamknout hlavní vchod, tak se ukázalo, nejenže nemáme klíče, ale také to, že dveře z chodby vedou do sklepa a slouží jako únikový východ z budovy a také jsme od nich neměli klíče. Myšlenka, že dítě jdoucí v noci na záchod potká vílu, Gandalfa nebo dokonce upíra mě moc na klidu nepřidala, ale žádné noční dobrodružství se nekonalo.

V neděli ráno jsme se nasnídali, a protože veku pršelo, vyrazili jsme na prohlídku místní pevnosti „Bundesfestung“ Prohlídka trvala přes hodinu a prošli jsme celou jednu stranu budovy od sklepa až po střechu. Na cestu jsme si svítili baterkami. Náš průvodce bohužel neuměl anglicky, takže Cedrik německý výklad překládal do angličtiny a Marta s Ondrou pak do češtiny. Příště s sebou musíme vzít někoho, kdo umí německy. K obědu jsme si objednali pizzu. Celé odpoledne jsme strávili s německými dětmi. Hráli jsme bingo se slovy, při kterém děti musely mezi sebou komunikovat. Často to, ale vypadalo tak, že si jen navzájem ukazovaly, co mají na papíře a pak vrtěly nebo kývaly hlavou. Pan řidič to celé pozoroval a na poznámku, že by u té hry měly víc mluvit zareagoval slovy: „Nechápu proč, já žádný jazyk neumím, projel jsem celou Evropu, všude jsem se domluvil a dělal jsem to přesně takhle.“

Původní plán navštívit jejich tábořiště jsme z důvodu nepříznivého počasí zrušili a jeli jsme autobusem na výlet do Blaubeuren. Navštívili jsme místní klášter. A pramen Dunaje – krásné jezírko. A Heimatmuseum. U pokladny jsem měla trochu problém, německy mluvící paní anglicky vysvětlit, kolik jakých vstupenek potřebujeme. A až poté, co jsem to napsala na papír se ukázalo, že paní pochází ze Žiliny, takže jsme se nakonec domluvili výborně a dostali jsme i slevu. Hovor přišel i na téma, proč my máme 8.května státní svátek a Němci ne. Paní řekla, že to nechápe, protože, když ten „sprosté slovenské slovo, které jsem zapomněla“ skončil, tak se ulevilo všem a měl by to slavit celý svět bez ohledu na to, na které straně, kdo ve válce byl.

Před večeří jsme v klubovně hráli hru s QR kódy, při které byly děti rozdělené do česko-německých trojic. Myslím, že komunikace se během dne zlepšila a je škoda, že jsme neměli čas s dětmi strávit delší čas. K večeři bylo barbecue, měli jsme spoustu různého výborného masa, několik druhů salátů, všem nám moc chutnalo a spousta toho zbylo. Před spaním Šárka hrála na kytaru a Ondra četl o Albertu Einsteinovi. Noc proběhla v klidu bez diskotéky v patře a dokonce jsem dostali i klíče od pevnosti.

Ráno jsme vstali, nasnídali se, uklidili a v 9:30 hod odešli v pláštěnkách a s deštníky do nedalekého ZOO-akvária. Strávili jsme tam 1,5 hodiny a moc se nám tam líbilo. Odjezd samotný byl zpestřený ještě hledáním Emina telefonu a Ondrova batohu, oboje se nakonec našlo a mohli jsme vyrazit na cestu domů.

Po necelé hodině cesty se z autobusu vyvalil mrak páry a byli jsme rádi, že jsme ujeli sotva 100 kilometrů.

Pan řidič se oblékl do bílé kombinézy, vlezl pod autobus, pronesl několik sprostých slov o prasklé hadici od topení, a aniž by si kombinézu sundal se vydal se mezi kamiony hledat nářadí a náhradní díly na autobus, nabídku pomoci s překladem odmítl se slovy, že se přece umí domluvit. Po chvíli se vrátil a přeparkoval nás i s autobusem na dvůr nedaleké opravny bagrů. Personál opravny byl milý a smažili se nám pomoci, nicméně mluvili jen německy a správou hadici neměli, protože bagry používají jiný typ.

Co jsme mezitím dělali my: Ondra zabalený ve spacáku si spokojeně četl. Na podlaze autobusu se hrál Bang. V Mc Donalds byla wifi a na benzínce šlo nakupovat. Hraní lakrosu v bahně mezi bagry jsme Ledňáčkům zakázali. Nakonec jsme se přestěhovali jsme se do McDonalds, Marta si nechala zavolat vedoucího a řekla mu, že tam budeme tábořit, naštěstí jim to nevadilo. Pobytem v dětském koutku jsme myslím překonali všechny časové i věkové rekordy. Některé stoly chvílemi vypadaly jak v kasinu. Než jsem si toho stihli všimnout, tak děti snědly pomocí brček hromadu balených cukrů, takže je museli doplnit a po chvíli nám raději přinesli tašku reklamních gumových bonbonů. Ty, co se nejvíc nudili, jsme posílali obíhat budovu. Při zhruba stém člověko-kolečku to obsluha Mc drivu nevydržela a obíhání zakázala.

Ochutnali jsem většinu jídelního lístku a utratili dohromady přes 200 euro. Nepovedlo se nám přepnout televizi z místní fotbalové bundes ligy na hokej Česko-Finsko. Když jsme ve 22:30 hod odcházeli, tak se na to přišla podívat většina zaměstnanců, asi se chtěli ujistit, že po 9 hodinách opravdu odcházíme a nejdeme si jen s batůžky na zádech oběhnout parkoviště. Záchranná výprava se skládala ze dvou 11ti místných aut. Přeložili jsme si věci do aut a vyrazili na cestu, která již proběhla plynule a bez komplikací. Do HK jsme dorazili ve 4 hodiny ráno.

Výlet se nám všem líbil.

Pan Málek nám nakonec dal i slevu a nabídl, že až zase budeme chtít někde nechat, tak ať se na něj bez obav obrátíme. Martin k tomu jen poznamenal, že příště by preferoval KFC.

Tábor Želivka 2016

Stejně jako každý rok i v roce 2016 naše středisko pořádalo letní tábor na naší základně v údolí Želivky.

 

Dění z tábora přináší deník The Times:

Sobota – 2. července

Z levého břehu želivského údolí zmizeli všechny stromy. Zůstala jen jedna olše. Radek s Veverčákem se na ni chystají s motorovou pilou.

Stavba tábora proběhla úspěšně. Děkujeme za pomoc všem zúčastněným rodičům, babičkám, dědečkům, strýcům, švagrům, sestrám a bratrům. Na cestě nad táborem parkovalo rekordní množství aut. Všech 24 parkovacích míst bylo zaplněno včetně 3 míst pro invalidy.

Jirka s Honzou vykopali díru pro stožár o hloubce jednoho rýče. Zkrácení rýče pilu nebylo Jirkovi povoleno, takže v poslední fázi kopání zmizel Honza v díře celý a to hlavou napřed.

Proběhla rekonstrukce chlapeckých latrín. Nynější podoba je přesnou kopií tradičních ghanských toalet.

Rodina Hušková-Pilařová pravděpodobně mění obor podnikání. Namísto tradiční práce se dřevem se začínají orientovat na práci s trávou.

Neděle – 3. července

ANGLIE

Šárky solární nabíječku nelze nabít na slunci, ale je možné ji nabít na baru u Pihávka.
Dnešní mládež je mnohem více stresovaná nedosažitelností wifi než tím, že mají mít sami v noci hlídku.
Důrazně upozorňujeme táborníky, že hrábě nejsou krumpáč.
Lochneska vypadá jako jelito. Kuba ji viděl.

Rodina Rejsků dodala před táborem ponožky na 56 kusů kulí. Bohužel jim už asi nezbyly žádné na běžné nošení. Ve velkém dražebním boji se Matymu s Benediktem podařilo na nástupu draze získat jeden pár loňských špinavých modrých ponožek. Budete Benďo nosit každý jednu nebo si střídáte liché a sudé dny?

Martin s Davidem vydražili ponožky růžové. Redakce Times neví, jak má s touto informací naložit.

Pondělí – 4. července

 FRANCIE

Prosíme táborníky, aby zbytečně nevyhazovali jídlo. Je to škoda a mohli by pak mít hlad. Jako se to stalo Ondrovi K., který vyhodil celý rohlík s medem a na nástupu pak snědl půlku skautského šátku.

Bibyn zajistil vítězství svého týmu tím, že na odšťavňování ovoce použil mlýnek na maso. Bibyne, jsou vaše výborné domácí marmelády vyrobeny podobnou technologií?

Ondra K. napsal dopis domů. Dal ho do obálky, napsal adresu a obálku zalepil, Pak se šel poradit s Ivou, co má s dopisem udělat dál:

  • Kam ho mám dát?
  • Do schránky ve vůdcáku, ale chybí ti tam známka.
  • A kam se dává?
  • Sem
  • Uf, jsem se leknul, že dovnitř.

Naše tábořiště se díky chybějícím stromům stalo velkou atrakcí pro kolemjdoucí turisty. Vedení tábora uvažuje o nacvičení  několika krátkých výjevů ze života táborníka a vybírání vstupného.

Ondra K. po šesti letech táboření objevil léčivou moc želivské vody a začal se koupat v řece několikrát za den. Tímto vyzýváme ostatní, aby se k němu připojili. Nejúčinnější je to ráno. V některých případech může být koupel nařízena zdravotníkem tábora.

Úterý – 5. července

ITÁLIE

Výprava na cestě kolem světa úspěšně překonala Alpy. Cestovatelé se nezalekli žádných nástrah na cestě a za pomoci lan, karabin, cepínů a kladek neúnavně pokračovali vpřed. Největší statečnost prokázal Kryštof, který se sice trochu bál, ale odmítl nabízený žebřík a pokračoval tou nejobtížnější trasou přes nejvyšší překážky.

Veverčákův nový ešusovník funguje ve větru jako zvonkohra. Čím více nerezových kusů nádobí na něj zavěsíte, tím zajímavější zvuky uslyšíte.

Večer a noc výprava strávila v Benátkách. Plavili se po kanálech na gondolách osvícených lampiony. Místní obyvatelstvo na počest našeho příjezdu dokonce uspořádalo velkolepý ohňostroj. Anetě se z památek nejvíce líbil Davidův nahý zadek.

Ivy ztracený kartáček na zuby byl po krátkém pátrání nalezen u Veverčáka ve stanu. Důvod krádeže objasněn nebyl a Veverčák se chabě vymlouval na to, že doma má stejný.

Středa – 6. července

ŘECKO

Mezi cestovateli vypukla zdravotní krize. Před Lubošovým stanem se hned ráno vytvořila fronta. Bude-li to takto pokračovat dál, mají pánové z Reformního klubu vítězství jisté.

V dopoledních hodinách byl u Malé přehrady spatřen Květnatec Archerův. Cestovatelé se proto mylně domnívali, že se nacházejí  již na australském kontinentu. Nedorozumění se však záhy vysvětlilo.

Kryštof se rozhodl, že se bude v každé zemi oblékat podle místních zvyků. Proto nosil celý den zelené ponožky natažené přes tepláky.

Celému táboru smrdí nohy. Soutěž o největšího smraďocha proběhne ještě před očistnou koupelí v pelhřimovském aquaparku. Mezi finalisty patří Ondra F., Nella a Julie.

Čtvrtek – 7. července

EGYPT

Terezka našla v Humpolci telefon, který si zapomněla doma ve Stěžírkách. Jedná se o podobnou událost, jako když Jana našla u Lyžařské boudy baterku, kterou ztratila na Březince.

Podobně jako eskymáci rozlišují mnoho druhů sněhu, tak Kryštof rozlišuje několik druhů tepla. Na otázku: „Není ti teplo?“ odpověděl: „Ne není, ale je mi docela vedro.“

Honzovi ve vířivce spadly plavky.

Ema nesla na výlet 2 mikiny, z toho jednu na sobě a to i v největším pouštním horku. Pravděpodobně se snažila napodobit místní zvyky a chránit se vrstvami oblečení před teplem.

Marta si zapomněla ručník, ale ukázalo se, že ho na nic nepotřebuje, protože k osušení stačí saharský vítr.

Všichni Ondrové se chovali divně nebo se jim něco zvláštního přihodilo:

Ondra-Veverčák přešel egyptskou poušť s velikánskou bedlou v ruce. Možná si myslel, že nese slunečník.

Ondra Filip si ve Svépravicích nasadil na hlavu červené slipy Ondry Kudra a došel s touto pokrývkou hlavy až do tábora. Na otázku zda se Ondra K. v aquaparku převlékl do čistého spodního prádla se nám nepodařilo získat jednoznačnou odpověď.

Ondra Rejsek sr. řešil na Křemešníku morální dilema. Protože v restauraci nevalně kvalitních služeb dostal od číšnice účtenku aniž by po něm někdo chtěl peníze. Jeho dilema nakonec vyřešila Věra, která zcela nelogicky znovu řekl obsluze o účet. Ondra jí  za to vynadal a sám má o čem přemýšlet.

Pátek – 8. července

INDIE

Moderní technologie nepřehlédnutelným způsobem zasahují do života táborníků. Například Radek se včera  v noci vzbudil hlady. Našel cosi k jídlu, snědl to, chutnalo mu to, ale nevěděl, co to je. A až ráno na facebooku zjistil, že to byla Ondrova bedla.

Dopolední bojová hra byla situována do mega mraveniště uprostřed lesa. Terezka upozornila, že mravenec černý nekouše, ale jen leze. Veškeré kousance jsou tudíž jen psychologického charakteru. V Austrálii bude hůř. Tamní mravenec je 3x větší, skáče ½ metru a prokousne i silnou ponožku.

Hajný má moc pěkné nové pohorky značka „VAGA BOND“, které mu před 10ti lety výhodně koupil otec. Ukázalo se, že boty nejsou vhodné na hry v lese,  protože designovými otvory po stranách mu dovnitř lezou mravenci.

Po obědě proběhl slavnostní slib světlušek. Teplota v teepee dosahovala 40 °C. Ondra udiveně kroutil hlavou, že něco takového ve svých 60ti letech ještě nezažil.

Želivák poprvé od roku 1988 nepřiplul na své kánoi, ale ve vypůjčené plechové vaně, která byla  pomalá a drhla nožičkami o dno. Kánoe nepřežila kácení lesa a Želivák pořádá sbírku na nákup nového důstojného plavidla.

Z teepee Ledňáčků ve čtvrtek zmizel oheň, v pátek zmizely kameny z ohniště. Očekáváme, že dnes zmizí i díra a ve čtvrtek celé teepee.

Sobota – 9. července

JAPONSKO

U kolemura se projevila schopnost šplhat do velkých výšek. V ranních hodinách byl nalezen na vrcholku stožáru.

Nejsložitější částí dne byl oběd. Jíst pomocí hůlek umí kdekdo, ale sníst parboiled rýži hůlkami, to dokáží jen ti nejlepší.

V blízkosti tábora byla spatřena kočka zimní, což je při teplotách kolem 30°C něco velice unikátního.

Autonehoda při Svojsíkově závodu prověřila uvažování táborníků. Chladně a s rozvahou přistoupila k havarovanému vozidlu jen Jana. Ostatní se neohroženě vrhali k záchraně. Převážně měli soucit s opilým řidičem, kterému mermomocí chtěli brát láhev alkoholu výměnou za  masáž srdce a umělé dýchání. Promptně pak vyhodnotili, že záchrana chodce připlácnutého na strom nemá valný význam. Ostatně, kdo by se taky zabýval týpkem v červeném klobouku, který ztrácí hlavu. Hlavní zásadou záchranářů sice je NEROZŠIŘOVAT ŘADY RANĚNÝCH, ale Vážení táborníci POZOR: Zabíjet raněné tím, že jim dáte napít a snížíte tím počet raněných rozhodně s touto zásadou není v souladu!

Neděle – 10. července

AUSTRÁLIE

Nejrozšířenějším živočichem v Austrálii je pavouk. Radek měl pavučinu v botě. A Jana jednoho pavouka snědla, čímž překvapila Veverčáka, který se již několik dní chystá na konzumaci kobylek.

Kuba Horák prokázal velkou statečnost a současně i hloupost tím, že přelezl celou délku Malé přehrady po sluncem rozpálených kamenech. Popáleniny si následně zchladil v hojivé želivské vodě.

Pondělí – 11. července

MEXIKO

V želivském údolí udeřila horka jaká ani Želivák nepamatuje. I studená voda v olince byla teplá. Ale naštěstí zůstala mokrá, Ondra F. to ověřil.

Šárka jen o vlásek unikla trestu ukamenováním. Hlavní šéfkuchař Ondra ji slyšel, jak říká: „Vemte si polévku, k druhému budou fazole.“ Čímž způsobila, že luxusní mexické fazole jedly jen 2 děti a 15 porcí zbylo.

Úterý – 12. července

KANADA

Konzumace hmyzu úspěšně pokračuje. Kuba H. snědl mouchu. Veverčáku, jak to bude s těmi kobylkami?

Cestovatelé navštívili Želivský klášter. Po pečlivém prostudování všech nápisů, historický  a modlitebních knih a kancionálu usoudili, že v klášteře jsou radikálně proti rohlíkům.

Kuba Hájek s Matějem vynalezli nový typ kapuce proti dešti, která se skládá z igelitového pytlíku a brčka. Kapuci je možné dle potřeby nafukovat.

Kuba S. s Agátou navzdory vytrvalému dešti úspěšně splnili 3. orlí pero. Kuba přespal v krmelci, kde ho ze spánku  vyrušilo jen jedno divoké prase a k ránu pak doktor hledající signál. Agáta přespala v jeskyni a nic zajímavého se jí nepřihodilo.

Středa – 13. července

USA

Dopolední závod v orientačním běhu nebyl na první pohled obtížný, avšak statistika závodu ukazuje něco jiného:

– Jeden podvrknutý kotník u favoritky závodu.

– Dvě odřená kolena na jednom Kubovi.

– Mnoho závodníků mělo problémy s orientací. Někteří běželi hned od startu na opačnou stranu, možná počítali s kulatým tvarem Země. Jiní hledali kontrolu na skále a ne pod ní. A někdo si dokonce spletl potok s řekou.

Deštivé počasí spojené s tlakovou níží způsobuje špatné stoupání kouře. Zapalování ohňů v teepee se stává životu nebezpečné.

Ke skupině vracející se z lodí se v Sedlici přidal malý černý pes, došel až do tábora a dožadoval se želburgrů. Ledňáčci mu však večeři nevydali a odvedli ho zpět do Sedlice k majiteli Jirkovi.

Marek vyřešil hlavolam tím, že malým očkem provázku provlékl celý skautský kroj. Upozorňujeme ostatní, že existuje i jednoduší řešení tohoto hlavolamu. Maty se pokusil o provlečení celé košile také, ale vznikla mu velká koule a je možné, že to ani máma doma nedokáže rozvázat.

Kryštof k problému přistoupil hrubou silou a překousal dřevěnou část hlavolamu.

Pavla vstupuje do teepee zadní částí těla napřed. Není třeba se lekat.

Čtvrtek – 14. července

ANGLIE

Do tábora se vrací minecraft. Z Věřiny alobalové koule se přes noc stala krychle. Věru to rozčílilo, ale Jirka jí vysvětlil, že nyní se bývalá koule lépe vejde do skříně.

Veverčákův prkenný přechod přes bažinu se díky vytrvalému dešti změnil na plovoucí most. Přecházejte se zvýšenou opatrností.

Iva s Veverčákem se pokusili zprůchodnit rozbahněný úsek na mostem a pomocí vidlí vrátili do lesa všechno, co Marta, Šárka a Pavla první den tábora pracně nahrabaly v bývalém lese a hodily do rákosí.

Do tábora dorazila opožděná zásilka z Austrálie a všichni cestovatelé dostali bumerang. Během 10ti minut většina bumerangů zmizela v kopřivách a poté v kopřivách zmizeli i jejich zoufalí majitelé, kteří se je marně snažili najít.

Pátek – 15. července

Julie s Nellou mají ve stanu malou ZOO. K vidění tam jsou: myši, krtci, hovada, komáři, jedna můra, obrovský had, mnoho druhů žížal a příští týden by měly mít nově velkou žábu. Vstupné 2 balené bonbony, děti do 3 let zdarma.

Z rozbíjení levého zadní ho okna na tranzitu se pomalu stává tradice. Pepo zvaž, zda má vůbec cenu ho dávat zasklít.